Březen 2013

When I love gothic style ...

31. března 2013 v 15:38 | Kelii
Pár tipů oblečení, vše je z http://vampireshop.cz/


Čokoláda

25. března 2013 v 10:53 | Kelii |  Téma týdne
Možná se Vám nezdá, že bych psala přímo na toto téma, ale mým vlakem života je čokoláda! Popohání mě kupředu, když mám trable apod. Pro milovníky čokolády: nechte se inspirovat její chutí, pro inspiraci několik obrázků:


Adam a Alice

11. března 2013 v 19:31 | Kelii |  Téma týdne
Můj druhý článek na toto téma (Místo, kde chci žít). První viz. zde. Příjemné čtení především pro slečny. (-:

Přišla jsem z práce, položil klíče na stolek, kabát na věšák a tašku hodila na pohovku. Dále si umyla ruce, z lednice vytáhla oběd a strčila na tři minuty do mikrovlnky. Sedla jsem si ke stolu a čekala. Čekala dlouho. Byt byl prázdný, všude se rozprostíralo naprosté ticho. Dostala jsem strach. Už asi nepřijde. Když jsem však uslyšela klíč v zámku, spadl mi kámen ze srdce. Jen mi přišlo divné, že tam klíč tak nemotorně štrachá v zámku. Polilo mě horko. Cinkla mikrovlnka, ale já stále seděla jako přikovaná k židli. Po chvíli jsem se vzpamatovala, šla po špičkách ke dvěřím a opatrně nakoukla kukátkem. Naštěstí tam nebyl žádný chlap oblečený v pruhovaném svetru v kukle, ale Adamův kolega Richard. Rychle jsem odemkla. "Ahoj Alice, omlouvám se, že tě ruším o polední pauze, ale měla bys jet se mnou ..." začal rozhovor udýchaným hlasem. "Co se děje?" zeptala jsem se automaticky. "No, víš, jak Adam vozí toho starostu, žejo?" řekl a já si vzpomněla na minulý čtvrtek, jak se Adam zmínil o projížďkách starostovým autem. "Ano, to mi říkal. Co se stalo?" ptala jsem se ho vyděšeně. "Když prej zastavili u semaforů, přes přechod přeběhl nějakej chlápek v kukle a tmavě modrý bundě, střelil přední sklo a zase utekl." řekl a ještě stále rychle vydechoval. Udělalo se mi mdlo. Na chvíli se mi podlomila kolena, naštěstí byl Richard v pohotovostním režimu a stačil mě chytit. Silně jsem mu držela pravou ruku. "A co ... co se stalo Adamovi?!" ptala jsem se hystericky. Vypadalo to, že se mi to Richard bojí říct. "Snad ho ..." bála jsem se dokončit větu. Adam pro mě znamená vše. Já vím, že láska ve většině případech skončí, my už taky tak párkrát málem dopadli, ale já se s ním cítím vždy dobře. Miluje mě jako přítel, chrání mě jako bratr, rozesmívá mě jako kamarád. Proč by to najednou mělo skončit? Za jakým účelem? Jela by kamkoliv, kdyby jel i on se mnou. "Je v nemocnici, střelená ruka. Starostu kulka trošku poranila, ale s Adamem je to fakticky horší. Svezu tě." řekl uklidňujícím hlasem. Přikývla jsem, rychle zaběhla do kuchyně, jídlo z mikrovlnky zabalila, strčila do tašky, popadla kabát a klíče a běžela s Richardem k autu. Snad není pozdě. Zase vzpomínám na sobotu, kdy jsme s Adamem leželi na posteli jen tak vedle sebe, dívali se navzájem do očí, já se k němu pak přitulila a šeptala mu do ucha, že jediné místo, kde chci žít, je v jeho objetí.

Psycholog

11. března 2013 v 19:02 | Kelii |  Téma týdne
Po delší době zase téma týdne (-:


Když mi psycholog položil tuto otázku, dlouho jsem přemýšlel. Kde bych chtěl žít? Asi ve světě, kde nejsou nemoci, není strach, není nevěra, není žárlivost, není chudoba, není šikana a mohl bych pokračovat do nekonečna, jelikož takové zlé věci, jak my je označujeme, jsou tu stále. Ale když si představím svět bez všech těch špatností, i tak by se mi nelíbil. Vše by bylo takové moc přeslazené a myslím si, že by to byla i nuda. Tedy ne, že by se mi nelíbilo, kdyby ke mně kluci ze třídy zašli a začali si se mnou normálně povídat, než mě mlátit do břicha, když to nevidí učitel a pomlouvat mě, jak to dělají dodnes. Také holky ze třídy si mě vůbec nevšímají. Tedy, když nepočítám ji, tu milou dívku, která vždy nosí pletený měkký svetr a džínové kalhoty. Občas mi pomůže, ale já se nevzmůžu na ni promluvit. Chtěl bych být také zdravý, především bych chtěl vidět. Je těžké se bránit, když jediné, co vidíte, je tma. Chtěl bych to tak moc, ale jak říká otec, já si to nezasloužil. Po té nehodě jsem byl dva měsíce v kómatu, a když se probral, hlasitě jsem křičel, ať zmizí ta tma. Vždy jsem se jí bál. Nedává mi pocit bezpečí. Teď jsem ale odbočil od hlavního tématu. Vzhlédnu a vidím, jak v mém obličeji hledá psycholog stále odpověď. Nadechl jsem se a pověděl mu: "Chtěl bych být v takovém světě, který by mi otevřel náruč a dal mi tři jakési dárky. V jednom by byl zrak, ve druhém odvaha a ve třetím láska."

Pro zasmání

8. března 2013 v 14:05 | Kelii
Ahoj, já vím, píšu po dlouhých intervalech a stejnak mám prd návštěvnost. Co na tom ale sejde, nechci nikoho do ničeho nutit! Prostě budu psát, protože se svěřuji tomu, kdo to právě čte a článek ho zaujal ...
Ale teď k nadpisu - samozřejmě vám asi došlo, že jde o vtip. Vytáhla jsem ho z facebooku (kdo by při dnešní době a především v mém věku neměl facebook, že?), tak tady je:
Zubař spustí vrtačku a povídá: "Pamatuješ, Pepo, jak jsi mě v pátý třídě píchal kružítkem do zad?"
Co vaše reakce? :D
A na závěr ... kytičky!



VS: Který obrázek vyhraje?

4. března 2013 v 21:30 | Kelii
Miluju dolldivine.com, takže jsem si propracovala dvě dívky. Určete jen podle vzhledu, která se vám líbí víc. :)
Omlouvám se za kvalitu, jak to vkládám na blog, už je to takový hnusný. :D